Jako malá jsem tuhle hračku neznala. To až moje děti ji měli za svou. Když se tak nad tím zamyslím, tamagotchi byla jedna z prvních hraček, která začala děti omezovat, i když se tvářila, že je učí zodpovědnosti a také na ni celkem lehce začaly získávat závislost. Naštěstí ty moje ne, ale vím o spoustě dalších, které si bez téhle hračky nedovedly svůj život představit. Nosily ji úplně všude a těžko se vyrovnávaly s každou změnou.

Když tatínka bolela hlava

Náš taťka byl stále v jednom kole. Moc si ho doma, válejícího se, nepamatuji. Spíš v garáži od šmírů, stále někomu pomáhal a tak. Když už ho ale přepadla únava, chtěl si v klidu odpočinout. Jenže to jaksi nebylo dost dobře možné. Děti vytáhly své tamagotchi a místností se rozezněl pípot, pískot, podivně znějící zvuky a taťka se vážně začal zlobit. Nakonec utekl do zahradního altánu, kde na tři hodiny tvrdě usnul.